Toto utkání mělo několik zápletek, které by stěží vyřešil i slavný Erkile Poirott. Zápas jsme začali ve velkém stylu. V 11.minutě jsme vedli o dvě branky. Krásnou střelou z dálky se prosadil Bártík a pak přímo z rohu Viktora. Další šanci, kdy se našemu hráči před úplně prázdnou brankou zamotal míč pod nohy jsme promarnili, stejně tak jako dva závary po rohových kopech, to na ukazateli uběhlo více jak dvacet minut. V tu chvíli měli domácí štěstí a pomohlo jim to se probudit.Začali hru vyrovnávat a využívat rychlost některých svých hráčů. Jeden takový brejk hasil náš gólman ve 33.minutě, kdy fauloval hráče ve vápně. Následný pokutový kop však bravurně vystihl a zachránil svou svatyni od gólu. Ten jsme přesto do poločasu dostali, kdy naše obrana trochu zaspala a volný hráč domácích skóroval.
Ve druhé části to byl boj, domácí chtěli vyrovnat, my potvrdit vedení. Bohužel v 67.minutě vyděl pan sudí faul v našem vápně, kdy domácí hráč sám upadl. Byla tedy penalta, kterou domácí proměnili. Do konce hrací doby to pak bylo vabank, výhru mohli na svou stranu strhnout oba celky. Stav skóre už se však nezměnil a následoval penaltový roztřel. V něm uspěli na naší straně postupně Bártík, Lukeš, Hlava, Šourek. Náš vynikající gólman jednu zneškodnil a jednou nápálili domácí břevno. Po zásluze výhra alespoň takto, protože to co předváděli sudí v obou našich utkáních dorostu v náš neprospěch se jen tak nevidí, a někde v okrese by se koupali v nejbližším rybníku, což jsem řekl ještě dost slušně! Klukům děkuji za převedenou hru, nasazení, bojovnost, a silné nervy...
SK KLATOVYU17 FKJS 