FK Junior Strakonice

Kdo neviděl, neuvěří! Utkání jsme začali jako z nejhoršího hororu od Hitchcooka. V deváté minutě na ukazateli skóre svítil stav 0:3 pro hosty!!! To jsme byli úplně mimo hru a kdyby jsme ve dvacáté minutě prohrávali o sedm branek nikdo by se nedivil. Takové hrubice co jsme předváděli jsem dlouho neviděl a tak velký ručník co jsem chtěl vhodit na hřiště ještě nikdo nevyrobil. Pak jsme zamávali kouzelným proutkem, zvedli hlavy a začali se dít neuvěřitelné věci. Ve 34.minutě se po dobře zahrané standartce ze strany prosadil Pavlík. O čtyři minuty později po akci z levé strany dával Pícha na rozdíl jedné branky. Za další dvě minuty Mareš trefil nádherně z přímého kopu pravou šibenici a bylo srovnáno.Šest minut bylo opravdu infarktových a soupeř si v tuto dobu zápas vlastně prohrál,protože jsme nasadili totální bojovnost a vlastně vstali z mrtvých.

Do druhé části jsme nastoupili na rozdíl od úvodu utkání koncentrovaně, z velkou vůlí stav úplně otočit, což se nám nakonec povedlo. Naší snahu potvrdil svým únikem v 57.minutě po levé straně Bártík, který chladnokrevně svou šanci využil.Obrat byl dokonám, do konce však chybělo ještě hodně minut, a tomto zápase bylo možné vše. Hosté se z inkasované branky rychle otrkali a o tři minuty později bylo zase srovnáno. Za hodinu osm gólů a nerozhodný stav, to pro fanoušky fotbalu musela být krásná bašta,z pohledu trenérů obou mužstev dvě místa na jipce. Utkání šlo do finálové fáze a nám se opět po akci z křídla podařilo v 69.minutě dát, jak se ukázalo vítěznou branku. Po střele Šourka se míč odrazil ke zcela volnému Doležalovy který se nelekl, svou šanci využil a výsledek přehoupl opět na naší stranu. Poslední dvacetiminutovka byla, jak se říká na krev. Mohli jsme úplně rozhodnou, stejně tak jsme mohli inkasovat.Náš mančaft v tu chvíli ukázal svou nejlepší stránku, kdy zápas už dohráli jako jeden muž a nenechali si zasloužené vítězství vzít.

Cením si toho, že kluci i za nepříznivého stavu nesložili zbraně, makali pořád, bojovali, ukázali svou velkou morální sílu a jako jeden muž hrali po průseru ze začátku utkání, srdcem...a  jak řekl legendární pan trenér Pospíchal,, fotbal nemá logiku" já k tomu dodám,, v tom je krásný a nevyzpytatelný "...